18. kolo - Lysice : Kotvrdovice 2:2 (2:2) - šťastná remíza po mizerném výkonu
V rámci 18. kola jsme zavítali na hřiště Lysic, které se stále překvapivě motají v dolní polovině tabulky. Trenér Helán v poslední době nemá moc možností k volbě, jak šáhnout do sestavy a tento zápas nebyl vyjímkou. Sešlo se nás pouhých 12, takže jak říká s oblibou jeden ze zúčastněných - "Tolik? Aspoň si zahrajou všichni..."
Úvod zápasu, vlastně nakonec i celý zápas, patřil spíše Lysicím. Jejich počáteční držení míče vedlo spíše ke sporadickým pokusům, a tak jsme překvapivě udeřili my. První šanci ještě Petr Sehnal neproměnil, kdy při přehození domácího brankáře minul branku. V 11. minutě už však byl úspěšný, kdy po spolupráci s parťákem Laděm Hanslem rozebrali domácí obranu - 0:1. O tři minuty později se zápas mohl zlomit. Petr Zukal si vybojoval míč a postupoval zcela sám na brankáře. Místo zakončení však nějak divně někam přihrával a nahrál domácímu brankáři přímo do rukou. Domácí to pokropilo živou vodou a začali nám zatápět. Naštěstí jim ještě chyběl klid v konečné fázi. Naše hra odpovídala spíše hře na náhodu a spoléhání se na to, že v útoku něco vymyslí. Pěknou střelou se prezentoval Laďa Hansl z trestného kopu z 25metrů, ale těsně minul. Vyrovnání přišlo po půl hodině hry. Na lajně ztratil Kamil Kunc balon a musel faulovat. Rozehraný trestný kop zahráli domácí mizerně, ale naše mizerné bránění umožnilo domácím další šanci v podobě rohového kopu. Po něm pak zcela neobsazený hráč na malém vápně překonal Pavla Vágnera a bylo to rázem 1:1. Domácí nadále pokračovali v nátlakové hře a za to byli odměněni. 34. minuta, další roh a opět zcela volný hráč - 2:1. A tak musela zapracovat opět osvědčená zbraň - spolupráce dvojice Sehnal-Hansl a jejich druhé rozebrání domácí obrany - 2:2 ve 37. minutě. To však bylo od nás do konce zápasu opravdu vše!!
První půlka tak skončila 2:2. Nějaké šance jsme si vytvořili, ale celkově hra byla velmi špatná. Myšlenka, že zde můžeme vyhrát, pokud druhou půlku zlepšíme a proměníme své příležitosti, se ukázala naprosto zcestná... V ní jsme předvedli totiž naprosté NIC. Domácí si vypracovali tlak, kdy mnohdy jenom štěstí nás zachránilo od pohromy - po rohovém kopu nechal Tomáš Nevřela hlavičkovat domácího středopolaře do tyčky, pak se z dálky prezentoval domácí bek zase střelou do břevna, kterou tam vyrazil Pavel Vágner. Domácí hráči vesměs druhou půli drželi míč, ale kromě těchto dvou tutovek, si další vyloženou šanci naštěstí nevytvořili. Naše útočné manévry tahal Laďa Hansl, který se mnohdy snažil přejít přes několik obránců, ale doslova se v kličkách utopil místo přihrávky na lépe postavené spoluhráče. Ostatní akce končily daleko před brankou soupeře, kdy jsme nebyli akce dotáhnout do konce z důvodu nepřesnosti či klidu v rozehrávce.
V tomto zápase jsme naprosto vyhořeli (zejména v druhé půli) a můžeme být rádi za remízu. Je zarážející, jak jeden zápas dokážeme hrát fotbal a další předvést doslova holomajznu (dá-li se to takto vůbec nazvat). Obrovské zmatky v obraně, kdy si nedokážeme předat hráče či na sebe vůbec promluvit a zcela vyklidíme prostor, umožňují soupeřům s poklidem procházet do zakončení. Záložní řada tento zápas jakoby neexistovala a domácí ji naprosto přehrávaly v důrazu, nasazení a pohybu. Tento zápas se prostě nikomu z nás nepodařil a kdybysme takto měli hrát i dále, půjdeme od porážky k porážce!!! Je třeba se z toho poučit, hodit to již za hlavu a soustředit se na další zápasy, kterých je před námi ještě dost. Tabulka se neuvěřitelně zamotala a bodové rozestupy jsou minimální (s vyjímkou první Lipůvky a posledního Bořitova), takže je stále o co hrát... Ale k tomu je zapotřebí i trochu potrénovat, protože u některých se tréninková docházka dá spočítat na prstech jedné ruky...