22. kolo - Velké Opatovice : Kotvrdovice 1:1 (0:1) - uchodili jsme se k bodu
Vím, že by to asi mělo zůstat v kabině a vyříkat si to na tréninku, ale když se neslezeme ani tam, tak snad tady si to přečteme všichni! A řešit to v neděli před zápasem nemá taky smysl. Navíc toto už jsem v Kotvrdovicích zažil loni, když se tehdy o něco podobného snažil Míša Šenk a stejně to dále stálo za prd.
Herní pohoda není, to snad vidí všichni. Příčina je snad všem taky jasná - prostě bez tréninků to ani ve III. třídě nepůjde. Ale aby zápas probíhal tím stylem, že se na hřišti budeme chovat vůči sobě jako tupouni... Místo toho, abysme hledali chybu sami u sebe, hledáme ji všude kolem. Místo toho, abysme se kousli a začali aspoň makat, tak budeme jen rozhazovat rukama a debatovat s rozhodčím. Místo toho, aby nás fotbal bavil, tak je to jakoby pravej opak a jsme z něj jen otrávení. A tak by se dalo pokračovat...
Nikdo není ochoten máknout za druhýho a napravit jeho zaváhání. Hodně z nás (i já) hraje zatím hoooodně za očekáváním. Srandičky před zápasem a po zápase, to by nám šlo, ale to brzy taky skončí. Už teď je nasraných a otrávených hodně lidí... Tak když už to herně není ono, mohli bysme alespoň chtít něco pro výsledek udělat. Nevím, proč třeba druhou půlku ve Vavřinci to šlo... V čem to bylo tak jiné?
Snažme se, ať tato sezona neskončí nakonec propadákem. Máme poslední 4 zápasy, pak si můžeme jít každý po svým, ale teď je třeba začít tahat opět za jeden provaz...
................................................................................................................................................................................................................................
V 22. kole jsme vyrazili na delší trasu na sever, kde naší zastávkou bylo utkání s Opatovicemi. Použití slova "zastávka" je úmyslné, protože to vypadalo jako bysme vyrazili pouze na výlet a tam bylo jakési mezipřistání!
Již páteční předzápasový trénink naznačil, že to nebude jen tak. Trenérovi Helánovi se postupně omluvili tři hráči základní sestavy - Šenkýř Jiří (studijní povinnosti), Šenkýř Zdeněk, Sehnal Petr (pravděpodobně dlouhodobější zranění). Navíc OPĚT bez omluvy na zápas nedorazil Radim Krempaský a chyběl Aleš Henek. A protože hráli i dorostenci, tak se v Opatovicích hlásilo 10 hráčů do pole a 2 brankáři. Na lavce tak alespoň do dresu byl oblečený Filip Hlaváček a Jiří Pátek (ten, ale ještě hrát kvůli zranění odmítal). Bilance kotvrdovického celku na opatovickém hřišti nebyla doposud moc příznivá, ale jednou to skončit musí - tak zněl plán před zápasem. Bohužel...
V úvodu jsme si vytvořili dvě velmi zajímavé šance. Nejprve po rohu Jirky Stehlíka zblízka trefil domácího brankáře David Filip a pak minul těsně Laďa Hansl. Domácí si vytvořili šanci po naší zbytečné ztrátě uprostřed hřiště. Kamil Kunc nedůrazně rozehrál, domácí útočník pak postupoval k hranici vápna, ale jeho střela postrádala naštěstí přesnost. Na hřišti tak pomalu zavládla nuda. Balon více než na zemi plápolal někde vzduchem a ani jedna ze stran rozhodně neplýtvala pohybem. Další vzrušení pro diváky tak přišlo až po půl hodině hry. To se hlavami střetli Laďa Hansl s domácím obráncem, což bohužel odnesl domácí hráč krvavým šrámem na hlavě a nuceným střídáním. Ve 37. minutě opět neproměnil tutovku Peťa Zukal. Jeho první střelu vyrazil domácí brankář a odražený balon Peťa ukvapeně levačkou z voleje napálil až někam k rohovému praporku. Se štěstím jsme se ale dostali přeci jen do vedení. To velmi dobře hrající Ivo Šenkýř krásnou uličkou našel Ladě Hansla, ten přetlačil domácího beka a obešel vyběhnutého brankáře - 0:1.
Do kabin jsme tak šli s vedením 1:0. V kabině byla menší bouřka, protože náš zájem o hru byl tragický. Nikomu se nechtělo prostě běhat... Kdo tedy doufal, že domácí v druhé půlce dorazíme, se musel divit.
Druhá půle byla totiž ještě horší než ta první. Hrálo se zejména ve středu hřiště a to ještě k tomu pouze vzduchem. Po hodině hry tak bylo srovnáno. Mirek Šenkýř ztratil jednoduchý balon a následoval faul. Zatímco kotvrdovičtí stojící kolem rozhodčího a balonu pouze diskutovali, domácí rychle rozehráli (mimochodem to bylo poprvé a naposledy v utkání, kdy rozhodčí povolil rozehrávku bez předchozího pokynu), domácí bek v poklidu prošel do vápna a překonal bezmocného Pavla Vágnera - 1:1. Před koncem utkání pak domácí hráč ani Laďa Hansl neproměnili své šance a tak utkání skončilo dělbou bodů.
Ztratili jsme naprosto zbytečně 2 body. Domácí vůbec nehráli to, co jsme od nich očekávali a domnívám se, že i Bořitov u nás podal kvalitnější výkon. My jsme naopak byli ještě více tragičtější!!
Sestava: Vágner - Daněk, Nevřela, Šenkýř Ivo, Stehlík - Kunc, Šenkýř Mirek, Filip, Hloušek - Zukal, Hansl
Dále připraven: Hlaváček